Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nero (37-68 n.l.)

27. 8. 2010

50.nero.jpg  Nero patřil mezi jedny z nekrutějších a nejšíleněších římských    vládců. Jeho strýcem byl Claudius, císař římský, který Nerona adoptoval, aby mohl po něm nastoupit na trůn. V roce 54 př. n.l byl Claudius otráven Neronovou matkou Agrippinou a nový císař mohl nastoupit. Nový císař se zpočátku se choval velmi populárně. Každému muži daroval 400 sesterciú (pozn. římský peníz) a mnohé lidi také obdaroval potravinami. Uspořádal také hry, kde se neumíralo a nechtěl podepisovat rozsudky smrti.              

 Za nějáký čas si Nero získal velkou oblibu a toho využil k obratu. Nejprve se zbavil lidí, kteří by mu byli potenciálními nepřáteli, nebo mu prostě neseděli v nové vládě. Dal otrávit Claudiova syna Britannica. Nechal zavraždit i svojí matku, protože mu příliš zasahovala do vlády . Donutil spáchat sebevraždu filosofa Senecu a arbitra elegantiorum Petronia. Nechal také zabít mnoho důležitých státníků a senátorů. Pořádal nákladné hostiny, při kterých si užíval sexuálních zvrhlostí se ženami i s muži. V roce 64 př.n.l. vypukl v Římě velký požár. Někteří historikové se domnívají, že ten snad také nechal založit Nero. Každopádně tresty a mučení za něj nesli tisíce křesťanů, pravděpodobně i svatý Petr.  Nero hned také nechal budovat stavby nové jako např. Zlatý dům na Palatinu (pozn. pahorek v Římě)                                                                                                            

 Nero také miloval umění a sám vypsal tzv. Neronovu cenu, kterou vždycky přidělil sám sobě. Soutěžil v olympijských disciplínách i básnictví a pokud někdo dal najevo jakýkoliv negativní pocit týkající se jeho uměleckých děl a sportovních výkonů byl potrestán. Mimoto bylo zakázáno opusti stadion, když Nero přednášel, a tak se stávalo, že mnohé ženy zde rodily.                                         

boadicea-rallying.jpg  Do doby spadá také povstání keltských kmenů v Britanniy (pozn. dnešní Velká Británie) vedené v letech 61 až 63 n. l.  válečnicí Boadiceou a díky jeho vyjednavačům také dosažení kompromisu o Arménii s Parthy.

 Roku 68 n. l. se v Galii a v Hispanii vzbouřili proti Neronově krutovládě legie a následně také pretoriáni a Nero byl donucen prchnout z Říma na venkovský statek, když ale uslyšel vojáky, kteří ho pronásledovali, vrazil si nůž do krku se sebelítostivými slovy: ,,Jaký to umělec ve mně hyne''!.

 Smrtí tohoto císaře vymřela julsko-klaudijká dynastie, která počínaje Augustatem vládla právě 99 let

 (pozn. obr. 1 Nero obr. 2 povstáni Boadicey)

 

 


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář