Starověké civilizace

Po Řecko- Perských válkách a zvláště za vlády Perikla začali Athény velmi bohatnout a postupně se stávali hegemonem v Řecku. V Athénách byla v této době tzv. přímá demokracie, kde volební právo měl každý kromě žen a otroků a zároveň, každý bez ohledu na bohatství se mohl účastnit politického života, protože úředníci byli vybíráni losem ze všech vrstev athénského obyvatelstva. Docházelo k  růstu řemesel a zemědělství, vrcholila také výstavba Akropole. Velmi se zlepšila i sociální situace vdov a sirotků. Proti růstu moci Athén se nepříznivě stavěla Sparta, dřívější spojenec z dob  Řecko - Perských válek. Sparťané se rozhodli, že vyhlásí válku a srazí Athény na kolena. Sparťané měli navrch. Jednak měli větší vojsko a jednak se všichni spojenci Athén  schovávali  za hradbami města a vedli vyloženě defenzivní strategii. Navíc ve městě ještě vypukla epidemie, které podlehl i milovaný Perikles. Na jeho místo nastoupili dva stratégové. Nikiás podporovaný rolníky a velkostatkáři a Kleon podporovaný řemeslníky a obchodníky. Tito stratégové vedli urputný politický boj a různili se v názorech na strategii. Athény i Sparta nakonec byli po dlouhých bojích vyčerpány a v roce 421 př.n.l byl uzavřen tzv. Nikiův mír, který však byl brzy porušen. Sparta si dokonce zajistila podporu Peršanů a od Athén se odtrhlo mnoho dřívějších spojenců.
Roku 405 př.n.l proběhla rozhodující bitva u Aigos Potamoi (u Kozích říček), kterou Sparťané vyhráli a tím vyhráli i celou válku. Mírová smlouva z roku 404 př. n.l byla pro Athény velmi krutá, museli například zbourat hradby, propustit a přišli také o demokracii, která byla nahrazena spartskou oligarchií - vládou 30 tyranů.